Objevil jsem hezké video, které mi zase otevírá prostor k moralizování :-)
Zápas o postup do Světové Serie spolu hrály týmy Cardinals (zde v poli) a Giants. Na videu je krásně vidět, jak pálkař zasáhl míč vlastně dvakrát – první úder pálku zlomil, druhý kontakt míči udělil rotaci, která míč zanesla doprava. Hráč na spojce si šel pro odpal dva kroky ke třetí metě, ale pak se musel vrátit a o kousek balon minul. Nebýt toho, stihl by dvojaut na HP a 1B. S tím se nedalo nic dělat. Moje moralizování se týká hry v OF. Všimněte si, že CF míč trestuhodně nechal na zemi a záběh LF byl natolik alibistický, že Giants tímto odpalem stáhli tři body. Přičemž při správné hře by na té domácí metě musel být aut – v případě sebraného, nebo správně zaběhnutého míče by vnějsí polař házel přímo domů a ne rellay – throw přes spojku, takže by tam míč musel být s pohodlnou rezervou.

Neustále se dohaduji s hráči a dalšími trenéry o tom, jestli je, nebo není správné trvat na sbírání stojícího, nebo pomalu se kutálejícího míče oběma rukama. Já na tom (s výjimkou extrémních případů) trvám. Sbírání jednou rukou nebo samotnou rukavicí považuji za projev lenosti, kdy hráč není ochoten se k míči dostat blíž. V tomhle zápase to Yankees stálo jen postup z druhé mety na třetí, což je při vedení 8 : 0 v šestém inningu nemuselo moc bolet, ale jindy se tím dá pomoci soupeřům k vítěznému bodu.

Příklad pro ty, kdo tvrdí, že sebrat míč holou rukou je rychlejší. Učím hráče, aby míč sbírali oběma rukama. Ne do koše, ale házecí rukou o prsty rukavice. Tím se polař dostane do postavení, kdy má obě ramena ve stejné výši a to ho více nutí, aby se na sbíraný míč díval. Pokud pro míč sahá jen házecí rukou, často má osu ramen šikmo, což mu umožní, aby místo míče sledoval pohyb běžců. Kromě toho, drtivá většina hráčů si míč, sebraný holou rukou, stejně v prstech srovná tím, že si s ním ťukne do rukavice.
V tomto konkrétním případě se Springerovi z Astros podařilo pustit míč z ruky čtyřikrát (!) a z trojmetového odpalu udělat home-run. Kdyby pravidla dovolovala, pravděpodobně by běžec stihl doběhnout nejen domů, ale i k sousedům…

Lucas Duda a jeho špatný příhozJedna z mých (řekněme) obsesí je, že nutím hráče, aby házeli horem a neutápěli loket. Samozřejmě používám i pick-up pro přihrávku do třetiny metové vzdálenosti a side-arm pro hody do 15 metrů. Ale na metovou a delší vzdálenost už požaduji over-head throw.V čase cca 1.08 je dobře vidět, jak první metař hází – pohyb ruky v šikmé rovině způsobí, že míč letí nejen nahoru, ale i do strany. S míčem, který má špatnou výšku by si chytač poradil. Ale pokud pozdní vypuštění a boční rotace vynáší míč doprava, je to pro chytače neřešitelné. K podobnému problému dochází, pokud side-arm používá třetí metař při hodu na první metu po ulejvce.V tomto případě Lucas Duda pomohl Royals k vyrovnání na 2 : 2 v devátém (!) inningu, což vedlo k jejich vítězství 7 : 2 v inningu dvanáctém a zisku Světové série 2015.

https://www.sport.cz/ostatni/ostatni/clanek/720711-baseballiste-kansasu-city-ovladli-po-30-letech-svetovou-serii.html

Tématem není baseball, ale souvisí to s přístupem k tréningu. Mám rád, když se trenéři účastní programu a sám se pokouším absolvovat mnou připravená cvičení ve stejné intenzitě, jakou požaduji po hráčích.